CHRÁM  Z  POPELA  ZDVIŽENÝ

HISTORIE KOSTELA

Původně pozdně gotický kostel byl stavěn od roku 1517, kdy byly započaty práce dokončené v roce 1550. Samotné město však nemělo na stavbu dost finančních prostředků, a proto požádalo církev, jmenovitě papeže Lva X. o organizování veřejné sbírky na obnovu kostela. Tuto myšlenku podpořili i tehdejší významní králové – polský král Zikmund I. i český a uherský král Vladislav II., který odpustil městu daně na 10 let a vyzval k podpoře stavby i ostatní královská města. Po jeho smrti celou myšlenku podporoval i jeho následník Ludvík Jagellonský. Sbírka trvala dva roky, byla ukončena v roce 1519 a přinesla celkem více než 12 000 kop grošů. Přestože z ní musela být odevzdána třetina papežské kurii, zbývalo z ní dost prostředků na obnovu chrámu a dalších staveb. Na tuto dobročinnou akci přispěla města a prostí lidé v Čechách, Moravě, Sasku, Lužici i Slezsku a církev nabízela formou odpustků všem, kdo přispějí nejen penězi, ale i materiálem nebo svojí prací. Tak se stalo, že se stavby samotné účastnilo velké množství řemeslníků i nádeníků nejen z Čech, ale i okolních států.

Důvěru stavbu naplánovat a zrealizovat dostal žák stavitele a architekta Benedikta Reida, Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Ten společně se zkušeným kamenickým mistrem Jőrgem z Maulbronnu navrhnul velkorysé řešení formou tzv. halového trojlodí s použitím vtažených pilířů a postranních šestnácti kaplí s krouženou klenbou, se znaky a symboly mosteckých cechů, bohatých měšťanů i opata oseckého kláštera Bartoloměje. Nepřehlédnutelný je pompézní emporový ochoz vyzdobený reliéfy s biblickými motivy Starého a Nového zákona. Dalšími základními stavebními prvky je pětiboce uzavřený presbytář a hranolovitá věž s ochozem v hlavním průčelí, předsíní a sakristií. Po vzoru jihoněmecké pozdní gotiky má kostel pouze tuto jednu věž a exteriér působí prostě a stroze, k původně pozdně gotické architektuře se však postupem času začaly přidávat i prvky nového slohu – renesance, které svými detaily daly stavbě i interiéru osobitou tvář. Práce pokračovaly v 16. století, kdy byly postupně dokončeny klenby obvodových kaplí, vnitřní podpěrné pilíře a žebra hlavní klenby a zasklena okna. Celá hrubá stavba byla hotova v roce 1549. Úplnému dokončení chrámu však bránily další chmurné okolnosti, neboť při dalším požáru města v roce 1578 kostel znovu částečně vyhořel. Byla poškozena střecha a zničena téměř všechna okna. V dalších letech další požár zničil hlavní oltář a blesk poškodil malé varhany. V průběhu jeho dalších úprav, trvajících do roku 1602, byl kostel alespoň v roce 1594 pražským arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé vysvěcen. Dokončovací práce trvaly další dlouhá léta, kdy byl například v roce 1650 kostel pokryt novou střechou. V roce 1765 byla v sousedství kostela přistavěna barokní zvonice, jež musela být při dalším požáru města v roce 1820 znovu přestavěna. Při této opravě byly ke kopuli zvonice umístěny alegorické sochy Živlů, vytvořené v roce 1715 Janem Brokoffem, přemístěné na nové místo ze zbořené renesanční radnice města Mostu.  Zvonice patřila k dominantám města a byla v roce 1958 společně s kostelem Nanebevzetí Panny Marie prohlášena kulturní památkou. Avšak za necelých deset let byl zápis zrušen a roku 1981 byla zvonice v rámci bourání města odstraněna. Sochy Živlů byly zachráněny a dnes jsou umístěny u budovy magistrátu.˝

Další desetiletí se pracovalo na interiéru kostela, jenž byl několikrát měněn, i na úpravách okolí, při kterých byla v roce 1840 zbourána zeď okolo kostela a kostnice. Poslední největší změny vnitřní architektury a interiérových detailů proběhly v letech 1880 – 1883 v rámci tzv. regotizace. Ta představovala nahrazení barokních prvků a maleb prvky novogotickými. Po dalších padesáti letech proběhly v roce 1932 úpravy vnějších omítek a restaurátorské práce pod vedením architekta Karla Kűhna.

© 2018  Reklamní agentura Daniel s.r.o., www.agenturadaniel.cz