CHRÁM  Z  POPELA  ZDVIŽENÝ

NOVODOBÁ HISTORIE A SOUČASNOST

Přesunem kostela však ještě nic nekončilo. Následovalo zabezpečení stability stavby a její postupná renovace, směřující ke zpřístupnění chrámu veřejnosti. Byla položena střecha, znovu vybudována věž a zrestaurován interiér, kde byla odstraněna nejen historizující výzdoba z 19. století, ale rovněž základní sakrální prvky, především pak hlavní barokní oltář. To vše i s úpravou okolí trvalo až do roku 1988, kdy byl kostel opět otevřen pro veřejnost, měl však zatím pouze sloužit k výstavním a koncertním účelům. K církevním obřadům začal sloužit až po vysvěcení v červnu 1993. V interiéru kostela je instalována expozice gotického a renesančního umění severozápadních Čech, v suterénu kostela se nalézá výstavní prostor Galerie výtvarného umění. Kostel sousedí s další zajímavou, historicky a stavebně cennou stavbou, špitálním kostelem sv. Ducha. Tato raně gotická stavba je zmiňována již v listině města Mostu z 26. července 1351, kde se praví, že kostel, ležící na Pražském předměstí bude na věčné časy příslušet k farnímu kostelu města. Špitální kostel je vůbec nejstarší, výjimečně zachovalou a slohově čistou gotickou stavbou v Mostě a řadí se mezi významnější památky v České republice.

Úpravy okolí kostela probíhaly od roku 1986. Na místě, kde původně stálo staré město Most, se provedly rozsáhlé zemní práce a od roku 2008 zde byla napuštěna vodní nádrž – Jezero Most. Další terénní práce směřují k vytvoření cyklostezek a turistických tras okolo jezera a budoucímu využití celého areálu pro rekreaci obyvatel i turistů. V samé blízkosti chrámu bylo vytvořené jezírko pro rybaření, travnaté plochy pro relaxaci a procházky a vybudováno dětské hřiště. V okolí kostela se pořádají různé kulturní akce a v minulých letech zde našla zázemí i sochařská sympozia, při nichž sochaři vytvářeli svá díla, umístěná posléze na vybraných místech ve městě. V chrámu samotném jsou pořádány koncerty, výjimečné osobitou akustikou a majestátným prostředím, které společně dotváří umělecky dokonalé interiérové prvky, vysoká klenba a celý prostor kostela.

OSOBNOSTI

Osobnostmi, spjatými s historií chrámu, byl především stavitel Jakub Heilmann ze Schweinfurtu a historička Heide Mannlová, která pořídila unikátní soupis značek kameníků, podílejících se na stavbě kostela …

 

Jakub Heilmann ze Schweinfurtu

Dobové prameny datují narození tohoto kameníka a stavitele, působícího v Čechách a Sasku, okolo roku 1475 v bavorském Schweinfurtu a úmrtí v období 1523 – 1529, zřejmě v hornickém městě na úpatí německé strany Krušných hor, Annabergu. Byl žákem Benedikta Rejta, českého stavitele a architekta německého původu, pod jehož vedením pracoval v Kutné Hoře a Praze a spolu s ním se podílel na vývoji gotických kroužených kleneb. Později se stal mistrem kamenické huti při stavbě kostela sv. Anny v saském Annabergu. Podle jeho projektu byla poté stavěna klenba nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, dostavba kaple v Míšni a navržena budova tržnice ve Zwickau.

 

Heide Mannlová

Tato mostecká historička v letech 1969  – 1988 pořídila unikátní soupis 2 652 kamenických značek objevených při restaurování kostela Nanebevzetí Panny Marie pod malbami a nátěry z 19. století. Určila značky celkem 232 kameníků, kteří se na stavbě podíleli, a zakreslila je do prostorové axonometrie stavby, půdorysu kleneb kaplí a trojlodí. Vytvořila chronologický klíč, odkrývající dosud skrytý postup stavby, počet kameníků, množství a úroveň jejich práce.

 

Po několika stoletích tak mohli vystoupit z anonymity mistři tvořící stavební prvky – kazatelnu nebo kamenné portrétní reliéfy na empoře. Bádáním byly zjištěny další zajímavosti, mezi které patří např. fakt, že na vytesání výjimečných a svým způsobem tajemných motivů empory do pískovce se zřejmě podílelo hned několik mistrů. Díky její práci se tak podařilo alespoň částečně rozluštit některá tajemství, odkrývající práci tehdejších řemeslníků.

© 2018  Reklamní agentura Daniel s.r.o., www.agenturadaniel.cz